Eero Balk

Několik poznámek k ruštině a rusismům v textech Oleksandra Dovženka

Předneseno na III. setkání překladatelů a tlumočníků ze zemí Střední a Východní Evropy v Budmericích na Slovensku 24.-27.4.1997.

1. Jazyková situace na Ukrajině a Dovženkova jazyková situace
2. Jazyková povaha zkoumaných Dovženkových textů z hlediska rusismů
A. Lexikon
B. Slovní tvorba
C. Slovní spojení
D. Výrazy času
E. Rekce
F. Kongruence
G. Použití předložek
H. Trpné konstrukce
I. Ortografie
2J. Stylistika
3. Dovženkovy rusismy z překladatelova hlediska
4. Ruské citáty
5. Ukrajinismy
6. Závěr
7. Literatura
Texty ukrajinského filmového režiséra a spisovatele Oleksandra Dovženka (1894-1956) poskytují široké pole pro tvořivost překladatele kvůli četným rusismům a dalším ruským vlivům. Texty obsahují rusismy lexikální, slovotvorní, syntaktické a další, a taky přímé ruské citáty. Navíc nesou dost čitelné ruské stylové zabarvení.
Analyzuji v referátu nejnápadnější druhy rusismů, uvádím i některá svá řešení pro překlad ruských citátů a ruského náboženského lexika do finštiny.

Příklady v azbuce a seznam použité literatury jsou podány ve vlastním souboru ve formátu KOI-8 anebo WIN-1251. Nejlíp se prohledávají v novém okénku

Materiál:
Ukrajinské tituly v azbuce: KOI-8 Win-1251
Oleksandr Dovženko: Začarovana Desna. Kinopovist'.
In: Oleksandr Dovženko: Hospody, pošly meni syly. Folio: Odesa 1994. S. 543-586
Zkratka v textu: ZD
Oleksandr Dovženko: Lumottu joki.
In: Oleksandr Dovženko: Lumottu joki. Taifuuni: Helsinki 1996.
Přeložil Eero Balk
Zkratka v textu: LJ
Oleksandr Dovženko: Ščodennyky 1941-56.
In: Oleksandr Dovženko: Hospody, pošly meni syly. Folio: Oděsa 1994.
Stránky 59-105, 128, 135, 152-165, 202-206, 219-283, 313-319, 325
Zkratka v textu: Š
Oleksandr Dovženko: Päiväkirjoista 1942-1946.
In: Oleksandr Dovženko: Lumottu joki. Taifuuni: Helsinki 1996.
Přeložil Eero Balk
Zkratka v textu: P


Rusismus: prvek jazyka, jenž není zaznamenán normativními slovníky a jinými příručkami a jenž má zjevnou paralélu v ruštině.
Normativní jsou z uvedené literatury položky 1. (C), 2. (O) a 6.

^

1. Jazyková situace na Ukrajině a Dovženkova jazyková situace

Ukrajina zažívá už 200 let stav stále se rozšiřujícího bilingvismu. Vznikla zvlástní podoba "Pidgin Ukrainian" — suržyk, jenž dostal název ze zemědelství: "sourež = společně zasévaná směs žita a pšenice" (Slovník spisovného jazyka českého V: r-s. Academia: Praha 1989).

Oleksandr Dovženko žil a pracoval převážně v ruském prostředí, i když zpracovával ukrajinskou tématiku. Po druhé světové válce mu nebylo povoleno ani navštívit Ukrajinu. Navíc pocházel z provincie Siverščyna, jež hraničí s Ruskem a kde se mluví přechodným nářečím mezi ukrajinštinou a ruštinou.

Na Ukrajině panuje rusko-ukrajinská dvojjazyčnost různé úrovně, jež je následkem dlouhé a vědomé politiky ruských carů a sovětské moci.

Zjednodušeně lze říci, že ukrajinština je jazykem venkovských a nižších městských vrstev, ale zároveň i určité části vysokoškolské inteligence (katedry ukrajinštiny, ukrajinské literatury, folkloristiky). V těchto kruzích převládají určité snahy o purismus, ačkoliv prakticky je všední řeč mnoha ukrajinofilních vzdělanců dost silně poznamenána životem v ruském jazykovém prostředí. Tady mám na mysli velkoměsta jako Kyjev, Charkiv, Odesu.

Ruština byla jazykem státní moci a stále víc i vzdělání. Nyní je situace částečně a aspoň povrchně změněná, avšak v hlavním městě Kyjevě jsem se za svého pobytu před dvěma roky jen zřídka setkal s mluvenou ukrajinštinou v praxi úřadů.

Oba tyto jazyky mají rozdílné sociokulturní postavení: s dvojjazyčností je možné setkat daleko častěji na ukrajinské než ruské straně. Zmíněná lámaná směs obou jazyků, suržyk, je velice rozšířená.

^

2. Jazyková povaha zkoumaných Dovženkových textů z hlediska rusismů

V zkoumaných textech je cítit autorova nejistota dokonce v základních strukturách jazyka. Život v jinojazyčném prostředí mu zřejmě způsobuje kolísání v citu pro významové a stylové odstíny slov, v použití předložek atd.

Dotknu se zde letmo analýzy Dovženkových rusismů. Stranou ponechám slovosled a samozřejmě výslovnost.

^

A. Lexikon

Nejvíc rusismy poznamenanou se mi u Dovženka jeví nejproměnlivější složka jazyka, lexikon. Tato složka je zároveň i nejvíc exponovaná cizím vlivům. Rusismů je v denících asi o něco víc než v Začarované Desně, ale v obojích není snadné najít stránku bez jediného lexikálního rusismu. Uvedu zde nikoli vyčerpávající seznam lexikálních rusismů. Většina z nich se vyskytuje jen jednou. Nejčastěji se vyskytovaly, jak i v dnešních ukrajinských ústních a písemných projevech, kromě substantiva samolit a adjektiva rus'kyj, tyto:

KOI8 WIN-1251

Jak je na příkladech slov banja, konečno a pryverženec' vidět, lexikální rusismy můžou způsobit dorozumívací potíže. Čtenář, jenž neumí rusky, může s troškou fantazie přetlumočit pasáž v konci Začarované Desny takto:

"Ne. Nejsem přeludem ani starého venkova, ani starých lidí, ani dávných časů vůbec."

KOI-8 WIN-1251

Z tohoto hlediska budou s textem určitě mít potíže začínající studenti, pokud zároveň nestudují rusky, anebo exulanti, kteří se už narodili v neruské cizině. V tom však nejsou Dovženkovy texty žádnou výjimkou. Podle mých pozorování mají podobné problémy s jazykovou normou rozhlasové a televizní redaktoři i např. politici. Když se jazykové nehoráznosti pěstují na dost vysoké úrovni, mají vyhlídky stát se normou. Před nedávnem si prezident Leonid Kučma posteskl na to, že Ukrajina nemá zákon o státní pokladně. Přitom použil ruského slova kaznačejstvo, které není zaznamenáno v žádném slovníku ukrajinštiny. Ale pohotoví zákonodárci sepsali "Zakon pro kaznačejstvo" místo Zákona "pro deržavnu skarbnycju". Název je víc než výmluvný: jedná se zřejmě o "kazna-čyji hroši", "čert ví čí peníze"...

^

B. Slovní tvorba

KOI-8 WIN-1251

Tento seznam je skoro úplný. Na těchto příkladech je význačné, že autor už formálně nepoukrajinštil ruská slova, nýbrž je uvedl rusky v ukrajinské grafické úpravě. Uvedení cizích slovotvorných prvků je už hlubokým zásahem do systému jazyka a svědčí o další fázi změny jazyka. V posledních pěti příkladech je i základ slova cizí; tyto všechny příklady jsou z deníků, tj. textu psaného jen pro soukromé potřeby a tudíž pravděpodobně i uvolněným jazykem. V próze Začarovana Desna jsem tak dalekosáhlý vliv cizího jazyka nespatřil.

^

C. Slovní spojení

KOI-8 WIN-1251

^

D. Výrazy času

KOI-8 WIN-1251

^

E. Rekce

KOI-8 WIN-1251

^

F. Kongruence

KOI-8 WIN-1251

Ve zkoumaných textech (jako ostatně i v dnešním úzu vůbec) jsou právě tyto chybné rekce v komparativu a ve výrazech neurčitého množství a inkongruence přivlastňovacího zájmena třetí osoby plurálu obzvláš hojné. U Dovženka se vyskytují však i korektní formy, leč dost zřídka.

^

G. Použití předložek

V hojném a nemístném použití předložky po jsou Dovženkovy texty dost typické.

KOI-8 WIN-1251

^

H. Trpné konstrukce

KOI-8 WIN-1251

Tento typ rusismů je velice rozšířený v současné ukrajinštině.

^

I. Ortografie

Zaznamenal jsem u Dovženka kolísání pouze v pravopisu slova "famil'nyj": vyskytuje se i podoba "famyl'nyj", což může být ovlivněno ruskou ortografií.

^

J. Stylistika

Ukrajinština poskytuje značné množství synonymů, která se liší např. tím, zda existují slova ze stejného základu v ruštině anebo v západoslovanských jazycích. Ukrajinština se totiž nachází na okraj rozšíření mnoha jak západoslovanských, tak i východoslovanských kořenů. Ve volbě z možných synonymů se Dovženko často sklání k východním, společným s ruštinou. Tak se posílí dojem "ruskosti" jeho textu. Nejde tedy o rusismy, nýbrž o autorovu vědomou či nevědomou stylistickou volbu. Uvedu zde jen několik příkladů:

KOI-8 WIN-1251

Autor tu projevuje značnou zálibu ve vznešeném, mnohdy až archaickém lexiku, jež je často církevněslovanského původu a mnohem rozšířenější v ruštině než v ukrajinštině. Jak jsme viděli v seznamu lexikálních rusismů, často mu tu selhává cit pro jazyk. Špatně trefil např. slovy vostorh, naslaždatysja, brem"ja a bljustitel'.

^

3. Dovženkovy rusismy z překladatelova hlediska

Stylistická analýza Dovženkových textů nabízí podklady k závěru, že rusismy u něj většinou nejsou vědomě používány jako stylistické prostředky — sotva dodávají textu něco navíc než trapnost. V tomto ohledu se jeho texty liší např. od některých spisů Volodymyra Vynnyčenka anebo současné mladší generace prozaiků — Jurije Andruchovyče, Kostjantyna Moskalece či Oksany Zabužkové a dalších, u nichž ruské citáty, rusismy, polonismy a dialektismy, zejména západoukrajinské, tvoří velmi těžko přeložitelnou směsici jazykových prostředků. V Dovženkově případě jde většinou o plody dlouhodobé rusko-ukrajinské jazykové interference. Některé z nich můžou mít svůj původ v autorově dialektní základně, tomu se však nemám možnost věnovat.

Rusky zabarvené náboženské lexikon v próze Začarovana Desna zrcadlí jazykovou situaci uvnitř pravoslavné církvi na Ukrajině koncem minulého století, a tím si získá stylistickou funkci. V denících o půlstoletí starších však už působí přinejmenším jak stylistická nedbalost.

Při překladu náboženského lexika poskytuje finština často západní a pravoslavnou dubletu. Tak lze zachovat v cílovém textu určitý cizí ráz, jenž je v originále výsledkem rusismů. Navíc je zmíněné lexikon ve finštině většinou ruského nebo řeckého — t.j. východního — původu. (Jeden recenzent mého překladu tato slova mylně považoval za archaismy.) Jako příklad a poslouží Svatý Jiří:

u Dovženka norma ve finském pravoslaví v kontextu západního křesťanství
Jurij Pobidonosec'
(ZD 552)
Heorhij Pobidonosec'
(ZD 573)
Jurij Peremožec' Georgios Voittaja
(LJ 18, 60)
Pyhä Yrjö

Ale čtenář se v tom, kde se v originále vyskytují podobné případy, stěží vyzná. Často i tam, kde pravoslavná terminologie v originále zní neutrálně, má finský překlad pro nepravoslavného čtenáře exotický nádech. Jako příklad uvedu ekvivalenty slova kostelník:

u Dovženka ve finském pravoslaví v kontextu západního křesťanství
palamar
(ZD 567 a dál)
ponomari
(LJ 49 a dál)
suntio

Dovolil jsem si bez zábran používat tohoto "exotického" lexika. Patří totiž k jazyku jako jakákoliv jiná odborná či další terminologie, nářečí anebo slang. Ačkoliv je většinovému obyvatelstvu dost neznámé, nedal jsem do textu žádné vysvětlivky, a to z osobních důvodů: nesnáším, když mi zvláš v beletrickém textu vysvětlují termíny, jež už znám. Je na důmyslnosti čtenáře, zda vypátrá aspoň přiblížný význam neznámého slova z kontextu nebo ve slovnících anebo nechá se prostě okouzlit či podráždit těmito prvky. Jen v jednom případě se mi zdálo, že kontext nepomůže, a umístil jsem za čárku i čistě finské synonymum:

u Dovženka překlad české vysvětlení pojmu
...a my todi do chaty ta za kolyvo". Ja duže ljubyv kolyvo.
(ZD 551)
...ja me lähdemme kotiin kolivaa syömään." Minä pidin kovasti kolivasta, muistelupuurosta.
(LJ 14)
"kaše s medem a rozinkami, podávaná účastníkům při smutečním obřadu"
(A.Kurimský, R.Šišková, N.Savický: Ukrajinsko-český slovník I. Academia: Praha 1994)

Další podobná slova v textu jsou např. skoromne ("nepostní jídlo", finsky "paastonalainen ruoka"), pereplavna sereda ("křesťanský svátek v mezidobí mezi velikonocemi a letnicí", finsky "pääsiäisajan keskijuhla") a paska ("velikonoční bochánek", finsky "baba"). První dvě se vysvětlují sama, v třetím případě jsem se váhal, zda mám používat vysvětlujícího překladu místo slova cizího původu baba. Rozhodl jsem se pro babu, a o příštích velikonocích jsem zjistil, že právě pod tímto názvem patří do velikonoční nabídky helsinských cukráren.

^

4. Ruské citáty

Mimo náboženské souvislosti v Začarované Desně Dovženko používá ruských citátů zejména v denících a dává je do uvozovek. Občas tím dodává textu ironický ráz, např.:

u Dovženka překlad
I ne čornylom u Moskvi, a krov"ju j sl'ozamy, mandrujučy po Ukrajini, v ubohych chatach, pid viknamy syrit, u pustkach i na požaryščach Materi-Vdovyci. Ta ščo ž porobyš, koly... "nužna pravda vozvyšennaja".
(Š 272)
Eikä musteella Moskovassa vaan verellä ja kyynelillä vaeltaen pitkin Ukrainaa, kurjissa mökeissä, orpojen ikkunoiden alla, Leskiäidin autiotaloissa ja palomailla. Mutta minkäs teet, kun ... "nužna pravda vozvyšennaja" (tarvitaan ylevää totuutta [ven.]. — Suom.).
(P 106-107)

V překladu jsem citát pouze transliteroval a označil kurzivou a do závorek jsem dodal finský překlad s poukazem na jazyk citátu.

I v přímé řeči se vyskytujou ruské citáty. Je to zejména řeč selského kantora v próze Začarovana Desna, kterému tatínek odpovídá zkomolenou ruštinou. Například:

u Dovženka překlad
Etoj tvoj? — spytav vin bat'ka, zyrknuvšy na mene z-pid okuljariv utomlenymy očyma.
—Tak, zvinit', se mij chlopec', čy, skazaty b, rebjat'onok menšen'kyj, — vidpoviv bat'ko tychym čužym holosom, smyrennym, jak u cerkvi.
(ZD 584)
—Onko tämä sinun? hän kysyi isältä venäjäksi vilkaistuaan minua väsynein silmin silmälasiensa takaa.
—Kyllä, anteeksi, minun poikanihan se, taikka sanotaan, pienempi lapsi, isä vastasi hiljaisella, vieraalla äänellä, nöyrällä, kuin kirkossa.
(LJ 82)

Při překladu jsem se obrátil na nejjednodušší i nejlacinější způsob: repliku jsem přeložil normální finštinou, a do textu jsem dodal slovo rusky: zeptal se tatínka rusky... Na tatínkův pokus o ruštinu jsem vůbec nenašel vhodný rejstřík, takže překlad zůstal značně ochuzen. Doufám, že se mi podařilo zachránit aspoň něco z jeho nešikovného vyjadřování.

^

5. Ukrajinismy

I když jsou mým tématem rusismy, nemůžu nechat beze zmínky ukrajinské reálie, jež způsobují potíže pro překlad. Jsou to taková slova jak chochly — fakticky rusismus; Dovženkova postava navíc převzala poruštěnou podobu chachly tohoto hanlivého názvu — a čumak. V obou případech jsem vymyslel novotvar, protože finština nemá ekvivalent pro tyto pojmy. Tyto novotvary, doufám, dodávají textu místní zabarvení.

u Dovženka překlad
—A chto tam nas znaje, —jakos' churlyvo prokazuje meni bat'ko. —Prosti my ljudy, synku... Chachly, ti, ščo chlib obrobljajut'. Skazaty by, mužyky my...
(Š 575)
—No kuka siitä selvän ottaa, isä virkkaa minulle jotenkin haikeasti. —Tavallista väkeä me ollaan, poikakulta... Hohlia, peltomiehiä. Musikoita taidetaan olla...
(LJ 64)
Viz naš uves' derev"janyj, did i pradid buly čumakamy, a čumaky ne ljubyly zaliza, bo vono, kazaly, prytjahaje hrim.
(Š 571)
Meidän rattaamme ovat kokonaan puuta: vaari ja isovaari olivat tšumakkeja, suolanrahtaajia, eivätkä suolanrahtaajat pitäneet raudasta, sillä se, niin sanottiin, vetää ukkosta puoleensa.
(LJ 56)

V prvním případě i sama postava vysvětluje obsah exotického slova — 'ti, kdo obdělávají chléb', v druhém jsem to tlumočil já: suolanrahtaaja — 'ten, kdo vozí sůl'. Slovo hohla není v slovnících, ale není úplně novotvarem: je známé aspoň mezi rusisty. Spoléhal jsem na to, že jeho pejorativnost čtenáři prosradí jeho zvuková blízkost se slovem höhlä, 'debil'.

^

6. Závěr

Zkoumané zde Dovženkovy texty přesvědčivě proilustrují skutečnost, že pro dorozumění i překlad mnoha ukrajinských textů je nutné mít dobré znalosti ruštiny; zde lze najít paralélu např. s texty psanými švédsky ve Finsku — rozdíl je v tom, že švédština je ve Finsku jazykem menšinovým, kdežto ukrajinština je a byla na Ukrajině většinovým jazykem.

Vedle zjevně záměrného používání ruštiny (i v poukrajinštěné grafické úpravě) jako stylistického prostředku se zde projevuje i dost silná jazyková interference. Kromě lexika sahá i do samého jádra jazykového systému: tvarosloví, použití předložek, slovotvorby. Lze v Dovženkovým případě zpatřit začarovaný kruh interference: tím, že se vlivem cizojazyčného prostředí nebo jiných faktorů omezuje sféra používání tohokterého jazyka v životě mluvčího, stává se ovládání jeho norem čím dál nejistějším, což zase přivede k dalšímu kolísání a omezování jeho použití.

Co do prvků "suržyku", Dovženkovy texty nejsou nijak výjimečné. Přes veškeré snahy jazykových puristů nelze vyloučit, že kdysi budou začleněny do normy mluvené či spisovné ukrajinštiny, natolik silně jsou zastoupeny i v kultivovaném projevu např. rozhlasových a televizních pracovníků a vysokoškolských profesorů.

Na můj názor jsou Dovženkovy texty cenným dokumentem o stavu ukrajinštiny v polovině tohoto století, zejména proto, že v novém a úplném vydání nebyly podrobeny jazykové úpravě. Pokud se nám chce najít na rusismech i něco kladného, je autorova řeč aspoň dost blízká lidové mluvě.

Ve zkoumaných textech Dovženko upozorňuje mimo jiné i na rusifikaci a úpadek ukrajinské kultury v podmínkách carátu a sovětského státu. Pro svou kritiku prakticky používá toho, co kritizuje, a tak své kritice dodává až tragický nádech. Tímto se Dovženko (nevědomě) podílel v uskutečňování — často nevyslovenou — ideologické doktríny o zblížení ukrajinštiny s ruštinou. V tomto ohledu by mohly jeho texty být poučné i pro rozbor problémů jazykové kultury dnešní ukrajinštiny. Dovženko patří nyní k "martyrologii" Ukrajiny a jeho život a dílo jsou podrobeny různým analýzám. Postrádám však v ukrajinské diskusi analýzy jeho jazyka.

Tím se mi zdá oprávněným i překladatelův přístup: přeložit rusismy ne tak, jak to autor napsal, nýbrž jak to chtěl napsat. Tak může cílový text dosáhnout stejného účinku u běžného zahraničního čtenáře jak původní text u běžného ukrajinského čtenáře, který se zvláš nevěnuje kultuře mateřštiny. Nicméně jsem po překladu těchto textů měl pocit plastického chirurga: vím, co se skrývá za touto krásnou tváří.

Zde vstávají i širší otázky: Jaký smysl má péče o jazyk, jestli je jen koníčkem hrstky "vyvolených"? Anebo co se spisovatelem, který nezvládá prostředky zvoleného jim jazyka? Ale to jsou už otázky dalších výzkumů.

^

7. Literatura

KOI-8 WIN-1251

Značkami -/+ je v textu označeno, zda je zmíněný výraz v tomkterém slovníku zaznamenán či nikoli, např.:

O - = Ortografický slovník ukrajinštiny tento výraz nezaznamená.

koi-8   ^ win-
1251

© Eero Balk 1999